Kategorie Specific zahrnuje v souladu se zněním nařízení (EU) 947/2019 „provoz, který představuje vyšší riziko a u nějž se pro bezpilotní letouny vyžaduje provedení důkladného posouzení rizika s cílem určit které požadavky jsou nezbytné pro zachování provozní bezpečnosti“. Kategorie Specific je v nařízení (EU) 947/2019 definována negativním výčtem, tzn. zahrnuje ty případy, kdy nejsou splněny požadavky na provoz v kategorii Open a nebo provoz nespadá do kategorie Certified. Toto vymezení proto umožňuje danou kategorií pokrýt široké množství bezpilotních systémů různé konstrukce a výkonů. Provozovatel je povinen žádat o oprávnění k provozu dle podmínek stanovených v nařízení a Úřad pro civilní letectví oprávnění vydá až poté, co dojde ke splnění všech podmínek a dosažení přípustné míry rizika.
Pokud je provoz v souladu s definovanými standardními scénáři vydanými agenturou EASA v dodatku 1 nařízení (EU) 947/2019, provoz v této kategorii vyžaduje pouze prohlášení provozovatele a jeho akceptaci ze strany úřadu. Pokud ale provoz není možné podřadit pod standardní scénář je nutné získat nejdříve oprávnění k provozu od úřadu či získat oprávnění provozovatele lehkých bezpilotních systému LUC.
Oprávnění k provozu se vydává na základě žadatelem zpracované metodiky SORA (Specific Operational Risk Assesment), která definuje nezbytné podmínky v oblasti pozemních rizik (GRC – Ground Risk Class) a vzdušných rizik (ARC – Air Risk Class). Určení počáteční hodnoty obou těchto parametrů se provádí dle metodiky AMC (Acceptable Means of Compliance – dostupné z webového rozhraní agentury EASA https://www.easa.europa.eu/en/regulations/uas-unmanned-aircraft-systems) a počáteční hodnota je definována primárně parametry a výkony samotného prostředku a kategorií provozního prostředí. Obě hodnoty lze korigovat směrem ke zvýšení bezpečnosti s pomocí zmírňujících opatření do podoby finálních hodnot. Ty jsou poté základem pro určení úrovně robustnosti a taktických zmírňujících výkonových požadavků (TMPR). Ty poté umožňují určení finální hodnoty třídy specifické úrovni integrity a zabezpečení (SAIL – Specific Assurance and Integrity Level). Ta je dostupná v šestibodové škále I až VI. V případě dosažení finální hodnoty SAIL I a II lze po vydání oprávnění od úřadu provádět letový provoz v intencích oprávnění. Pokud by výsledná hodnota SAIL dosahovala hodnot III a IV, je pro takový provoz se zvýšeným a předchozími kroky nekorigovatelným rizikem nezbytné podstoupit proces tzv. designové verifikace. Ten již není záležitostí leteckého úřadu členského státu, ale provádí jej agentura EASA. V případě hodnot SAIL V a VI je pak nezbytné získat Typové osvědčení (TC) pro daný povoz od agentury EASA.
Odkaz na pravidla EASA
- Definice kategorie Specific je v článku 5 Nařízení (EU) 947/2019 zde
- Odkaz na Design verification – definice pravidel pro designovou verifikaci je zde
Odkaz na formuláře ÚCL
- Odkaz na postup pro získání oprávnění k provozu na stránkách ÚCL zde
- Odkaz na směrnici ÚCL pro posuzování rizika specifické kategorie provozu (SORA) bezpilotních systémů zde
Odkaz na počítání zalidněnosti
- Podklady pro výpočet úrovně zalidněnosti pro určení třídy rizika na zemi na stránkách ČSÚ zde.